Co je botulotoxin a jak působí?

Botulotoxin je lék, jehož základ tvoří vysoce čištěný bakteriální jed. Botulotoxin potlačuje nervové signály způsobující stahování svalů a uvolňuje svalové napětí.

• Malé množství botulotoxinu se aplikuje injekčně přímo do postižených svalů.
• Zlepšení lze očekávat během dvou týdnů od podání injekce a účinek je dočasný, obvykle trvá přibližně 3 měsíce. Léčbu je třeba opakovat, ale ne častěji, než doporučuje výrobce.
• U pacientů s CMP může po aplikaci botulotoxinu docházet k nežádoucím účinkům, k nimž patří náhodná poranění a pády, slabost svalů paže a polykací potíže. Pokud jakýkoli z uvedených nežádoucích účinků zaznamenáte, ihned informujte svého lékaře.
• Větší riziko nežádoucích účinků hrozí nemocným, kteří již trpí polykacími, dýchacími nebo nervovými či svalovými potížemi, případně užívají léky, které mohou zvyšovat účinek botulotoxinu. Pokud se budete léčit s dalšími zdravotními potížemi, informujte lékaře o tom, že se botulotoxinem léčíte.

Po záchvatu mozkové mrtvice může nastat oslabení či částečná ztráta hybnosti (paréza) až ochrnutí (plegie) jedné poloviny těla, a to na opačné straně mozkové polokoule (hemisféry), než která byla postižena.

 

Ztráta hybnosti končetin se projevuje v různé míře, od úplné neschopnosti pohnout končetinou, přes obtížné vykonání pohybu, až po lehčí obtíže v rámci neobratnosti ruky či nohy. Pacienti s těžším postižením mívají často problémy s vykonáním běžných denních aktivit, jako je chůze a uchopení předmětů. Svalová slabost nepostihuje jen končetiny, ale i svaly obličeje (např. dochází k poklesu koutku úst) a může dojít i k poruše kontroly svalů při polykání (dysfagie). V důsledku poškození mozečku může být narušena schopnost koordinace pohybů a rovnováhy. Mohou vznikat také poruchy citlivosti – nemocný necítí chlad či teplo, dotyk, bolest, nedokáže určit, v jaké poloze jsou jeho postižené končetiny.

Neschopnost pohybovat rukou či nohou není jediný problém postihující končetiny po záchvatu CMP. U části pacientů se v průběhu týdnů až měsíců může v postižených končetinách zvýšit svalové napětí a svaly „ztuhnou“.

Tomuto stavu říkáme spasticita. V mírnějších formách se projevuje jako neustálé svalové napětí, případně jako mimovolní neočekávaný pohyby končetin. Vážnější forma se projevuje napětím a křečí svalů. Svaly jsou zaťaté a znemožňují jakýkoliv pohyb. Tento stav zhoršuje pohyb, hygienu, a často bývá doprovázen bolestmi.

Cévní mozková příhoda může postihnout svaly úst, jazyka a krku, proto má část pacientů po CMP obtíže s příjmem potravy a tekutin. Potíže s polykáním (dysfagie) jsou nejvýraznější v akutním stadiu onemocnění a většinou se upraví. Výrazné problémy s polykáním a příjmem potravy mohou být důvodem k zavedení speciální sondy („hadičky“), pomocí které se pacientovi podává potrava a tekutiny přímo do žaludku.

 

Tipy při potížích s polykáním při jídle sedět vzpřímeně na lůžku nebo židli upřednostnit malá sousta žvýkat na silnější straně úst důkladně přežvýkat každé sousto před polknutím nemluvit během žvýkání mít dostatek tekutin na zapíjení při velkém slinění si otřít ústa ubrouskem vyvarovat se rozptýlení při jídle (nejíst u televize, vyhnout se plné jídelně) po jídle důkladně vyčistit ústa

 

^*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016

Nemocní po cévní mozkové příhodě mohou mít potíže s ovládáním svého močového měchýře a kontrolou nad vylučováním stolice, jejichž opakem je zácpa. Stav se většinou upraví, lze tomu pomoci rehabilitací a nácvikem vylučování. Přetrvávající problémy je možné řešit používáním vhodných pomůcek. Rizikovými faktory jsou vyšší věk, závažnost CMP, porucha vědomí, ztráta pohyblivosti a poruchy vnímání.

 

Tipy pro obnovu funkce močového měchýře chození na toaletu v pravidelných intervalech (například jednou za dvě hodiny) dostatečný příjem tekutin omezení příjmu tekutin před spaním uložení sběrné nádoby na moč v dosahu pacienta noční osvětlení v ložnici speciální jednorázové ložní podložky úprava dietního režimu léky

Vhodné pomůcky zvýšený nástavec na záchodovou mísu madla toaletní židle

^*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016

Potíže s vnímáním mohou nastat v několika oblastech a jsou pro nemocné po CMP velmi stresující.

 

Při poruše vizuálního vnímání pacient nedokáže například rozlišovat barvy, tvary, předměty nebo tváře. Pacient ale dokáže své blízké poznat po hlase. Stejně tak si vzpomene na název předmětu v okamžiku, kdy mu ho dáme do ruky. Je tedy třeba vypozorovat, s jakým typem vnímání má nemocný potíže, a zkusit zapojit jeho jiné smyslové vnímání.

 

Při poruše sluchového vnímání není pacient schopen rozeznat slyšené zvuky, třeba zvonícího telefonu nebo domovního zvonku. Takové postižení může být i nebezpečné, pokud se jedná třeba o zvuk brzdícího auta či přijíždějícího vlaku.

 

U některých nemocných dochází k potížím s řečí a jejím vnímáním (afázie). Nemocní mohou ztratit schopnost mluvit nebo mluví nesrozumitelně, přehazují hlásky a slabiky. Případně nejsou schopni rozumět tomu, co říkáme. CMP může způsobit i ztrátu schopnosti rozumět psané řeči, čtení, psaní a počítání. Existují dva typy afázie:

• víte, co chcete říci, ale slova nelze vyslovit
• je těžké pochopit, co lidé říkají vám

 

Potíže mohou nastat i v oblasti sociálního vnímání, kdy pacient nerozlišuje intonaci řeči a na vlídný projev reaguje podrážděně. Hrozí mu izolace od ostatních lidí, protože ti se domnívají, že je nevrlý a že je lepší s ním nekomunikovat.

 

Pravidla pro komunikaci Nekřič na mne, nejsem hluchý. Dotýkej se mne, cítím se pak být zapojený do komunikačního dění okolo mne. Když se mnou mluvíš, dbej na to, abych ti viděl do obličeje, usnadníš mi tím porozumět ti. Když o mně hovoříš s kolegy, nehovoř, jako bych nebyl přítomen. Používej krátké věty a slova s jasným, jednoznačným významem. Doprovázej svou komunikaci se mnou jednoduchými gesty, usnadníš mi správně ti porozumět. Někdy nebudu s jistotou rozumět, co po mně žádáš, ale jistě tě dokážu napodobit. Měj se mnou trpělivost a dej mi čas, ať se mohu vyjádřit. Žertuj, legraci chápu, ale nezesměšňuj mne! Nevyhýbej se mi. Ubezpečuj mne, i mé blízké, že stále zůstávám člověkem. (MUDr. Václav Lukáš; zpracováno podle Mgr. Ivany Šemberové, klinického logopeda ÚVN Praha)

 

^*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016

U většiny nemocných po CMP se rozvíjí tzv. Neglect syndrom. Vyznačuje se opomíjením vnímání poloviny prostoru, který se nachází na opačné straně postiženého mozku. Pacient nevidí předměty, které se nacházejí v druhé části prostoru, případně nereaguje na zvuky přicházející z jedné strany. Pacient také nemusí vnímat svoji vlastní ochrnutou končetinu.

U nemocných po CMP dochází i ke změnám psychiky. Mění se jejich emoce, chování a postupně celá osobnost. Někteří pacienti mohou být apatičtí, jiní egoističtí, konfliktní, podráždění, se sklonem k výbuchům vzteku, negativní, ale s i nekontrolovanými záchvaty smíchu či pláče a s potížemi se sebeovládáním. Řadu nemocných také trápí pocity silné úzkosti a deprese. Dalším pozůstatkem CMP je pomalost a nejistota v rozhodování i v jednání.

Nemocní po prodělané cévní mozkové příhodě se velmi často potýkají s ospalostí a velkou únavou. Jak se s ní mohou vypořádat?

Užitečné tipy, jak snížit únavu: dostatečný příjem potravy zdravá a vyvážená strava dostatečný příjem tekutin rozplánování dne krátké přestávky na odpočinek krátký spánek během dne, nejdelší spánek v noci pravidelný režim dne (usínání a vstávání) fyzická aktivita žádost o pomoc se složitějšími úkoly.

 

^*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016