Mozek a jeho cévy

Buňky mozku jsou velmi citlivé na nedostatek kyslíku i živin, proto při každém přerušení cévního zásobení mozku dojde k poškození nervové tkáně. Nervové buňky mozkové kůry jsou schopné přežívat bez kyslíku asi 5 minut, nervové buňky mozkového kmene přibližně 20 až 30 minut.

Kolik krve proteče mozkem?

Mozek je velmi dobře prokrven, za jednu minutu jím proteče kolem 700 ml krve. Pro srovnání s jinými orgány: srdcem proteče za stejnou dobu 300 ml krve, svaly 1 200 ml a trávicí soustavou včetně jater přibližně 1 300 ml. Průtok krve mozkem je závislý na věku. Ve stáří se kvůli ztrátě pružnosti cév průtok zhoršuje, což může mít vliv na některé mozkové funkce.
Mozek spotřebuje nejvíce kyslíku přijatého dýcháním, a to celou pětinu, ale jednotlivé struktury mozku se v potřebě kyslíku liší. Šedá hmota mozková je prokrvena více než bílá hmota. Při úplném přerušení přítoku krve a přívodu kyslíku do mozku člověk upadne do bezvědomí již za 10 sekund.

Mozkové cévy

Okysličenou krev do mozku přivádějí tepny. Na přední části krku jsou to dvě tepny karotické (krkavice), v zadní části dvě tepny páteřní, které procházejí otvory krčních obratlů páteře. Po vstupu do lebky se páteřní cévy spojují v jednu větší tepnu. Hlavní cévy zásobující mozek vytvářejí na spodině lebeční tzv. Willisův okruh. Z tohoto okruhu odstupují jednotlivé cévní větve zásobující krví mozkové laloky a mozkový kmen.

Cévní mozková příhoda (CMP) je náhle vzniklý stav, při kterém dojde v důsledku poruchy krevního zásobení mozku k poškození mozkové tkáně v určitém místě. Nemoc je známá také pod názvem iktus, stroke, mozkový infarkt, případně mrtvice. Často můžeme slyšet i to, že někoho „klepla Pepka“ nebo „ranila mrtvice“, možná si dokonce v této souvislosti vybavíte Pochod marodů Jarka Nohavici:„Už kolem nás chodí Pepka mrtvice, tak pozor marodi, je zlá velice. Zná naše adresy a je to čiperka, koho chce, najde si, ten natáhne perka.“ Faktem je, že CMP většinou nevzniká z plného zdraví. Může jí předcházet vysoký krevní tlak, vyčerpanost, únava, stres.

Jak častá je mozková příhoda?

Cévní mozkové příhody se vyskytují poměrně často, ve vyspělých zemích jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí. Česká republika se řadí k zemím, kde je výskyt CMP jeden z nejvyšších. Také u nás podle statistiků na CMP umírá dvakrát více pacientů nad 65 let než v zemích západní a severní Evropy. I když se díky moderní diagnostice a léčbě daří úmrtnost na CMP snižovat, stále se jedná o velmi vážnou chorobu, která může zanechat trvalé následky. Varující je rovněž fakt, že CMP se nevyskytuje jen u starších pacientů, ale postihuje i mladší ročníky.
Cévní mozkové příhody se nejčastěji dělí podle mechanismu svého vzniku na:

  • Ischemické cévní mozkové příhody, kterých je přibližně 80 % ze všech CMP. Příčinou poškození mozku je uzávěr mozkové cévy nejčastěji krevní sraženinou (trombus), případně jiným pevným útvarem (vmetek neboli embolus), unášeným krevním řečištěm. Bez kyslíku a dalších důležitých živin začnou nervové buňky v postižené oblasti odumírat. Za součást ischemických CMP je považována i TIA (tranzitorní ischemická ataka), při které příznaky CMP trvají několika minut až hodin, maximálně však 24 hodin, a samy se spontánně zcela upraví.
  • Krvácivé (hemoragické) cévní mozkové příhody (zbylých 20 % CMP) vznikají v důsledku krvácení do mozku či mozkových obalů při porušení stěny mozkové cévy.

Rizikové faktory cévní mozkové příhody jsou dobře známé a jen některé z nich dokážeme ovlivnit. Mozková příhoda je častější ve vyšším věku a u mužů riziko stoupá s věkem. Ženy v reprodukčním věku jsou ohroženy méně, ale riziko se u nich zvyšuje až po přechodu. Určitou roli hraje také genetika, tedy dědičný sklon k rozvoji onemocnění srdce a cév.

 

Faktory ovlivnitelné léčbou a životním stylem

  • vysoký krevní tlak
  • cukrovka, zejména ta, která není dobře kompenzována
  • srdeční onemocnění, například stavy po srdečním infarktu, některé poruchy srdečního rytmu, onemocnění srdečních chlopní, umělé srdeční chlopně, nemoci srdeční přepážky a další
  • zvýšená hladina cholesterolu a porucha spektra krevních tuků (lipidů)
  • poruchy srážlivosti krve

Řadu rizikových faktorů lze ovlivnit zdravým životním stylem. K rozvoji diabetu, vysokého krevního tlaku a onemocnění srdce a cév přispívá nadváha a obezita. Jedním z nejrizikovějších faktorů vzniku CMP je kouření, časté pití alkoholu a také užívání některých drog (heroin, LSD, kokain).

Cévní mozková příhoda vzniká náhle a nepředchází jí žádné dlouhodobé příznaky. Projevy jsou různorodé a bohužel nemusí být jednoznačné, tak jako je pro infarkt myokardu typická bolest na hrudi. Projevy CMP vždy závisejí na tom, která část mozku je postižena.

Varovnými signály, při kterých bychom měli okamžitě volat rychlou záchrannou službu (155), jsou:

  • jednostranný pokles ústního koutku
  • porucha řeči
  • jednostranné ochrnutí končetiny, ruky a/nebo nohy

Lékaře (155) je nutné zavolat i v případě, že se objeví pouze jeden z této trojice příznaků.

Další příznaky, které mohou CMP provázet:

  • silná bolest hlavy vzniklá bez zjevné příčiny
  • náhlé potíže se zrakem nebo jinými smysly
  • ztráta citlivosti poloviny těla nebo brnění končetin
  • ztuhlost šíje
  • porucha koordinace pohybů
  • celková slabost, závrať
  • porucha rovnováhy, potíže se stojem a chůzí
  • zvracení, náhlá ztráta vědomí nebo křeče připomínající epilepsii

Každý člověk by se měl snažit žít tak, aby rozvoji chorob cév a srdce předcházel. To, že se riziko CMP bez ohledu na věk týká každého z nás, připomíná každoročně také Světová zdravotnická organizace (WHO) Světovým dnem mrtvice, který připadá na 29. října. WHO apeluje především na prevenci cévní mozkové příhody.

Primární prevence – jak CMP předejít

Předcházení CMP vychází ze zásad zdravého životního stylu. Důležité je nekouřit cigarety a nepít nadměrné množství alkoholu. Strava by měla být bohatá na ovoce, zeleninu i vlákninu, neměla by být příliš slaná a tučná. Prospěšná je také pravidelná pohybová aktivita, dostatek spánku a odpočinku. Obézním lidem se doporučuje snížit hmotnost.

Potraviny, které příznivě ovlivňují cévy

Zaměřte se na potraviny, které obsahují omega-3 a omega-6 mastné kyseliny Další cévám prospěšné potraviny
  • Tučnější mořské ryby (např. makrela, tuňák, losos)
  • Olivový a řepkový olej
  • Semínka – chia, lněná, konopná, slunečnicová, dýňová
  • Vlašské ořechy
  • Růžičková kapusta, květák, mořské řasy
  • Mléčné výrobky
  • Rajčata
  • Pohanka a sójové boby
  • Kurkuma
  • Zelený čaj
  • Červené víno (konzumované s mírou)

Desatero, které chrání váš mozek

  1. Přestaňte kouřit. Pokud to sami nezvládnete, navštivte poradnu pro odvykání kouření.
  2. Alespoň 30 minut denně se věnujte pohybové aktivitě.
  3. Udržujte si přiměřenou váhu.
  4. Omezte ve stravě tuky, cukry a sůl.
  5. Dodržujte pitný režim.
  6. Choďte na preventivní prohlídky ke svému lékaři.
  7. Pokud se léčíte u specialisty, užívejte pravidelně léky a choďte na pravidelné kontroly.
  8. Vyhněte se pití nadměrného množství alkoholu, zejména destilátů.
  9. Vyhýbejte se chronickému stresu.
  10. Věnujte se svým koníčkům a zkuste se na svět dívat optimisticky.

Co dělat, aby se CMP neopakovala

Sekundární prevence po již prodělané cévní mozkové příhodě zahrnuje kromě výše uvedených doporučení i podávání léků na snížení vysokého krevního tlaku (antihypertenziva), na snížení krevního cukru (antidiabetika), na snížení hladiny krevních tuků (hypolipidemika), na ředění krve (antikoagulancia), případně léky na úpravu srdečního rytmu (antiarytmika). Pokud je k tomu důvod, mohou být tyto léky součástí už primární prevence.