Mozek a jeho cévy

Buňky mozku jsou velmi citlivé na nedostatek kyslíku i živin, proto při každém přerušení cévního zásobení mozku dojde k poškození nervové tkáně. Nervové buňky mozkové kůry jsou schopné přežívat bez kyslíku asi 5 minut, nervové buňky mozkového kmene přibližně 20 až 30 minut.

Kolik krve proteče mozkem?

Mozek je velmi dobře prokrven, za jednu minutu jím proteče kolem 700 ml krve. Pro srovnání s jinými orgány: srdcem proteče za stejnou dobu 300 ml krve, svaly 1 200 ml a trávicí soustavou včetně jater přibližně 1 300 ml. Průtok krve mozkem je závislý na věku. Ve stáří se kvůli ztrátě pružnosti cév průtok zhoršuje, což může mít vliv na některé mozkové funkce.
Mozek spotřebuje nejvíce kyslíku přijatého dýcháním, a to celou pětinu, ale jednotlivé struktury mozku se v potřebě kyslíku liší. Šedá hmota mozková je prokrvena více než bílá hmota. Při úplném přerušení přítoku krve a přívodu kyslíku do mozku člověk upadne do bezvědomí již za 10 sekund.

Mozkové cévy

Okysličenou krev do mozku přivádějí tepny. Na přední části krku jsou to dvě tepny karotické (krkavice), v zadní části dvě tepny páteřní, které procházejí otvory krčních obratlů páteře. Po vstupu do lebky se páteřní cévy spojují v jednu větší tepnu. Hlavní cévy zásobující mozek vytvářejí na spodině lebeční tzv. Willisův okruh. Z tohoto okruhu odstupují jednotlivé cévní větve zásobující krví mozkové laloky a mozkový kmen.

Cévní mozková příhoda (CMP) je náhle vzniklý stav, při kterém dojde v důsledku poruchy krevního zásobení mozku k poškození mozkové tkáně v určitém místě. Nemoc je známá také pod názvem iktus, stroke, mozkový infarkt, případně mrtvice. Často můžeme slyšet i to, že někoho „klepla Pepka“ nebo „ranila mrtvice“, možná si dokonce v této souvislosti vybavíte Pochod marodů Jarka Nohavici:„Už kolem nás chodí Pepka mrtvice, tak pozor marodi, je zlá velice. Zná naše adresy a je to čiperka, koho chce, najde si, ten natáhne perka.“ Faktem je, že CMP většinou nevzniká z plného zdraví. Může jí předcházet vysoký krevní tlak, vyčerpanost, únava, stres.

Jak častá je mozková příhoda?

Cévní mozkové příhody se vyskytují poměrně často, ve vyspělých zemích jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí. Česká republika se řadí k zemím, kde je výskyt CMP jeden z nejvyšších. Také u nás podle statistiků na CMP umírá dvakrát více pacientů nad 65 let než v zemích západní a severní Evropy. I když se díky moderní diagnostice a léčbě daří úmrtnost na CMP snižovat, stále se jedná o velmi vážnou chorobu, která může zanechat trvalé následky. Varující je rovněž fakt, že CMP se nevyskytuje jen u starších pacientů, ale postihuje i mladší ročníky.
Cévní mozkové příhody se nejčastěji dělí podle mechanismu svého vzniku na:

  • Ischemické cévní mozkové příhody, kterých je přibližně 80 % ze všech CMP. Příčinou poškození mozku je uzávěr mozkové cévy nejčastěji krevní sraženinou (trombus), případně jiným pevným útvarem (vmetek neboli embolus), unášeným krevním řečištěm. Bez kyslíku a dalších důležitých živin začnou nervové buňky v postižené oblasti odumírat. Za součást ischemických CMP je považována i TIA (tranzitorní ischemická ataka), při které příznaky CMP trvají několika minut až hodin, maximálně však 24 hodin, a samy se spontánně zcela upraví.
  • Krvácivé (hemoragické) cévní mozkové příhody (zbylých 20 % CMP) vznikají v důsledku krvácení do mozku či mozkových obalů při porušení stěny mozkové cévy.

Rizikové faktory cévní mozkové příhody jsou dobře známé a jen některé z nich dokážeme ovlivnit. Mozková příhoda je častější ve vyšším věku a u mužů riziko stoupá s věkem. Ženy v reprodukčním věku jsou ohroženy méně, ale riziko se u nich zvyšuje až po přechodu. Určitou roli hraje také genetika, tedy dědičný sklon k rozvoji onemocnění srdce a cév.

 

Faktory ovlivnitelné léčbou a životním stylem

  • vysoký krevní tlak
  • cukrovka, zejména ta, která není dobře kompenzována
  • srdeční onemocnění, například stavy po srdečním infarktu, některé poruchy srdečního rytmu, onemocnění srdečních chlopní, umělé srdeční chlopně, nemoci srdeční přepážky a další
  • zvýšená hladina cholesterolu a porucha spektra krevních tuků (lipidů)
  • poruchy srážlivosti krve

Řadu rizikových faktorů lze ovlivnit zdravým životním stylem. K rozvoji diabetu, vysokého krevního tlaku a onemocnění srdce a cév přispívá nadváha a obezita. Jedním z nejrizikovějších faktorů vzniku CMP je kouření, časté pití alkoholu a také užívání některých drog (heroin, LSD, kokain).